Mgr. Dana Lasáková

advokátní kancelář, Brno

Jste zde: Zajímavosti - Dodatečné objevení závěti

DODATEČNÉ OBJEVENÍ ZÁVĚTI

Řízení o pozůstalosti zahajuje soud z úřední povinnosti (ex offo), jakmile se dozví, že nějaký člověk zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Úkony v řízení soudu I. stupně provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil. Notář tedy v rámci řízení o pozůstalosti (projednávání dědictví) provádí všechny úkony potřebné zejm. pro zjištění stavu jmění zůstavitele, dědiců a odkazovníků. Samozřejmě také zjišťuje, zda zůstavitel sepsal závěť (více viz. - pořízení pro případ smrti), a pokud ano, kde příp. u koho ji uschoval.

Někdy je závěť objevena až později, přičemž rozlišujeme, zda je závěť objevena ještě před nabytím právní moci rozhodnutí o dědictví, nebo až po nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví.

Dodatečným objevením závěti automaticky nedojde k dodatečnému projednání dědictví, k tomu je zapotřebí, aby byl dodatečně objeven i nějaký majetek zůstavitele, který nebyl znám v průběhu řízení o pozůstalosti.

BYLO NEBYLO…

Logo sova Dana Lasaková - advokátní kancelář

Ochrana oprávněného dědice

Starý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013) obsahoval zvláštní ustanovení na ochranu oprávněného dědice, cituji:

„Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.“

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném od 01. 01. 2014) žádné zvláštní ustanovení na ochranu oprávněného dědice neobsahuje. Přesto se oprávněný dědic může domáhat vydání majetku z pozůstalosti resp. určení, že to jemu svědčí vlastnické právo k majetku z pozůstalosti, podle obecných zákonných ustanovení.

Dodatečné objevení závěti PŘED nabytím právní moci rozhodnutí o dědictví

Pokud například zemře bezdětná svobodná žena ve věku 41 let a zdá se, že nezanechala žádnou závěť (nebo ji uschovala tak dokonale, že ji dosud nikdo nebyl schopen nalézt), budou se řízení o pozůstalosti účastnit dědicové podle zákonné dědické posloupnosti - rodiče zůstavitele ve II. třídě dědiců. Když se náhle objeví závěť, podle které má být výlučným dědicem majetku zůstavitelky její sestra, bude notář nadále pokračovat se sestrou jako dědičkou zůstavitelky podle závěti a ve svém rozhodnutí potvrdí nabytí dědictví jediné dědičce – sestře.

Dodatečné objevení závěti PO nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví

Pokud například zemře bezdětný ženatý muž ve věku 27 let a zdá se, že nezanechal žádnou závěť, budou se řízení o pozůstalosti účastnit dědicové podle zákonné dědické posloupnosti - manželka a rodiče zůstavitele ve II. třídě dědiců. Notář ve svém rozhodnutí potvrdí nabytí dědictví všem třem dědicům podle jejich dědických podílů ze zákona – manželka zdědí polovinu pozůstalosti a každý z rodičů čtvrtinu pozůstalosti.

Když se po nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví objeví závěť, rozlišují se procesní možnosti dědice podle toho, zda dědic stanovený v závěti byl účastníkem řízení o pozůstalosti podle zákonné dědické posloupnosti, nebo nebyl.

Dědic podle zákonné dědické posloupnosti i ze závěti

Dejme tomu, že manželka ve výše uvedeném příkladu zdědila polovinu pozůstalosti. Půl roku po pravomocném skončení dědického řízení však sestra jejího zemřelého manžela přizná, že existuje závěť zůstavitele, že ji ale schovala, protože neměla manželku svého bratra ráda a nepřála si, aby podle závěti dědila. Vlastnoruční závěť zůstavitele stanovovala manželku jako výlučnou dědičku majetku zůstavitele.

Pokud manželka bude chtít získat všechen majetek, který jí ve své poslední vůli její manžel stanovil, a nedohodne-li se s rodiči svého bývalého manžela, bude muset podat tzv. žalobu na obnovu řízení. Podání žaloby na obnovu řízení o pozůstalosti je přípustné, když je tu nová skutečnost a důkaz (závěť), což manželka nemohla bez své viny použít v původním řízení, přičemž tato skutečnost a důkaz může pro ni přivodit příznivější rozhodnutí ve věci – manželka na základě závěti zdědí celou pozůstalost, ne jen jednu její polovinu. Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se manželka dozví o důvodu obnovy, nejdéle však do 3 let od právní moci rozhodnutí o dědictví.

Dědic ze závěti a nikoli podle zákonné dědické posloupnosti

Dejme tomu, že ve výše uvedeném příkladu zdědili pozůstalost manželka a rodiče zůstavitele. Jeden rok po pravomocném skončení dědického řízení však přijde za dědici podle zákonné dědické posloupnosti bývalá milenka zůstavitele, která v rámci stěhování objeví mezi svými věcmi závěť svého zemřelého milence. Vlastnoruční závěť zůstavitele stanovovala milenku jako výlučnou dědičku majetku zůstavitele.

Pokud milenka bude chtít získat majetek, který jí ve své poslední vůli její milenec stanovil, a nedohodne-li se s manželkou a rodiči svého bývalého milence, bude muset podat tzv. žalobu na vydání majetku z dědictví . Žalobu na vydání majetku z dědictví, na základě které soud určí, že majetek z pozůstalosti je ve vlastnictví milenky, bude třeba směřovat proti všem osobám, které majetek nabyly. Žalobu na vydání majetku z dědictví bych z opatrnosti podala ve lhůtě 3 let ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

Hledáte odpověď na otázku, zda Vám dokážu pomoci?

zavolejte mi / napište mi



KDO JSEM

pár slov o tom, kdo jsem a jak pracuji

LinkedIn Dana Lasáková | FB Dana Lasáková

KONTAKT

telefon: 00420 608 748 978

e-mail: dana@lasakova.cz

adresa: Příkop 2a, 602 00 Brno

©2016, Pavel Lasák