BYLO NEBYLO…
Neformální právní jednání
Osoba A (objednatel) a osoba B (zhotovitel) se ústně dohodli, že zhotovitel opraví objednateli ve stanoveném termínu počítač a objednatel mu zaplatí určitou cenu, uzavřeli tedy ústní smlouvu o dílo. Objednatel zhotoviteli tedy předal svůj počítač k provedení opravy a zálohu na cenu za provedení opravy. Když byl zhotovitel v prodlení s provedením díla týden, ještě alespoň telefonicky komunikoval a omlouval se za zpoždění… Když jeho prodlení trvalo již 2 týdny, přestal telefon zvedat a neodpovídal ani na smsky ani e-maily… Když po měsíc trvajícím prodlení obdržel dopis od právního zástupce objednatele, zareagoval nečekaně tak, že sdělil, že objednatele nezná, žádnou smlouvu s ním neuzavřel, žádné peníze ani počítač od něj nepřevzal… Objednatel neměl v ruce žádnou smlouvou, žádný předávací protokol, žádné potvrzení o zaplacení zálohy a ani žádné doklady ke svému počítačí. Objednatel tehdy na uzavření smlouvy o dílo ani dalších dokumentů v písemné formě netrval – zhotovitel řekl, že oprava bude hotová dřív, než by připravil písemnou smlouvu, a objednatel byl důvěřivý, nebo líný, a nebo se možná styděl se zhotovitelem na písemné formě dohadovat…
Lidé zpravidla přistupují uzavření ústní smlouvy tehdy, když jim uzavření písemné smlouvy přijde zdlouhavé nebo zbytečné... Zajímavé je, že lidé, kteří někdy měli podobnou zkušenost jako osoba A, již příště vždy vyžadovali uzavření smlouvy alespoň v písemné formě.
Máme svobodu se rozhodnout, jakou formu pro své právní jednání zvolíme, někteří z nás jsou schopni toho zdravě využívat, jiní zneužívat…
