Jste zde: Zajímavosti - Pořízení pro případ smrti
Pořízením pro případ smrti zjednodušeně řečeno zůstavitel rozděluje svůj majetek a ustanovuje své dědice. Dědění podle těchto pořízení pro případ smrti má přednost před děděním podle zákonné posloupnosti.
Pořízení pro případ smrti jsou
Pořízení pro případ smrti je právním jednáním zůstavitele. Pořízení pro případ smrti vyžaduje projev vůle učiněný určitě, v klidu a s rozvahou, svobodně, vážně a bez donucení či jakékoli závislosti na jiných osobách.
Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, leda by došlo k jeho vydědění, anebo v případě, že by se tento nepominutelný dědic práva na povinný díl zřekl.
Říkali jsme, že pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, leda by došlo k jeho vydědění. Nepominutelnými dědici jsou potomci zůstavitele (nedědí-li potomci zůstavitele, jak jsou jimi jejich potomci). Vydědění může být učiněno prostřednictvím samostatné listiny, ale často tvoří jednu listinu společně se závětí. Prohlášení o vydědění lze učinit, měnit nebo rušit stejným způsobem jako závěť.
K vydědění nepominutelného dědice jakožto poněkud drastickému opatření na ochranu rodinného jmění (a jména) lze platně přistoupit zejm. ze čtyř základních zákonných důvodů: (1) nepominutelný dědic neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, (2) nepominutelný dědic neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl, (3) nepominutelný dědic byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících jeho zvrhlé povaze, (4) nepominutelný dědic vede trvale nezřízený život.
Ideální je, když zůstavitel zákonný důvod pro vydědění uvede přímo v příslušné listině. Podle nového občanského zákoníku sice platí, že nevyslovení důvodu vydědění neznamená, že je vydědění neplatné, je ale třeba v řízení prokázat zákonný důvod vydědění. V zásadě by se zdálo, že není důvod pro zdůvodňování vydědění tam, kde je důvod znám jako zůstaviteli, tak i vyděďovanému potomkovi… Není-li však důvod vydědění v listině uveden, mohou vznikat spory o platnost prohlášení o vydědění - např. zda v okamžiku prohlášení o vydědění již byla jednáním nepominutelného dědice naplněna skutková podstata (je otázka, zda dědic vedl nezřízený život, nebo již vedl trvale nezřízený život), nebo zda nedošlo ke zhojení jednání nepominutelného dědice naplňující skutkovou podstatu (původně dědic neprojevoval opravdový zájem, ale později již ano a poskytl také zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi).
Jiného dědice než nepominutelného vydědit nelze. Ale lze pořídit tzv. negativní závěť a v ní uvést, že dědic, jemuž by jinak svědčila zákonná dědická posloupnost, dědit nebude.
Závěť je jednostranné odvolatelné právní jednání, kterým zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje alespoň jedné osobě alespoň část svého jmění.
Závěť je vždy třeba vykládat tak, aby bylo co nejvíce vyhověno poslední vůli zůstavitele. Výklad závěti se neřídí podle toho, jak se jeví dědicům. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, pokud se neprokáže, že zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.
V praxi jsou nejčastěji používány tyto formy závěti
Svědkové závěti se musí účastnit pořízení závěti tak, aby mohli potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a tatáž osoba. Svědkové se podepisují na listinu obsahující závěť s připojením svých osobních údajů a doložky vysvětlujícího jejich postavení svědka. Svědkem nemůže být dědic nebo odkazovník, osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. K platnosti závěti (resp. konkrétního ustanovení závěti) učiněné ve prospěch osob uvedených v předchozí větě se vyžaduje, aby zůstavitel závěť (resp. konkrétní ustanovení závěti) napsal vlastní rukou, nebo aby ji potvrdili tři svědci.
Závěť může obsahovat tzv. vedlejší doložky závěti, jako jsou tyto:
Zůstavitel může závěť (nebo konkrétní ustanovení závěti) kdykoli zrušit, a to těmito způsoby:
Dědická smlouva je dvoustranné právní jednání, kterým zůstavitel (bezúplatně nebo za úplatu) povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá.
Dědickou smlouvu mohou strany uzavřít a závazek z ní změnit jen osobním jednáním. Dědická smlouva vyžaduje formu notářského zápisu.
Dědickou smlouvu nelze pořídit o celé pozůstalosti, čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Chce-li však zůstavitel smluvnímu dědici zanechat i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.
Dovětek je jednostranné odvolatelné právní jednání, kterým zůstavitel nařizuje odkaz, může stanovit dědici nebo odkazovníkovi podmínku, nebo doložit čas anebo uložit dědici nebo odkazovníkovi příkaz.
Dovětek může být pořízen vedle závěti (testamentární dovětek), anebo bez pořízení závěti (intestátní dovětek).
Dovětkem, narozdíl od závěti, nejsou samostatně povoláváni dědicové.
telefon: 00420 608 748 978
e-mail: dana@lasakova.cz
adresa: Vejrostova 953/6, 635 00 Brno
©2016 - 2018, Pavel Lasák