Jste zde: Zajímavosti - Prodlení
Prodlení je stav / situace, kdy v existujícím závazkovém vztahu není řádně a včas splněn dluh.
Zákonodárce považuje za ideální způsob zániku závazku řádné a včasné splnění dluhu. V případě, že dlužník nesplní svůj dluh vůči věřiteli řádně a včas, ocitá se v prodlení, za což „trestá“ zákonodárce dlužníka vznikem nové právní povinnosti (sekundární, sankční), tzv. odpovědnosti za prodlení.
Osoba A (nevěsta) uzavřela s osobou B (švadlena) smlouvu o dílo, na jejímž základě se švadlena zavázala zhotovit pro nevěstu svatební šaty a dodat je nevěstě do jejího bydliště ve svatební den do 9hodin ráno (ve smlouvě byl též výslovně uveden účel smlouvy vysvětlující, že nevěsta se chce ve svatebních šatech vdávat a svatební obřad se koná toho dne v 11 hodin).
Švadlena šaty v dohodnutý den nedodala, porušila smlouvu a ocitla se v prodlení… Nevěsta se ocitla ve velmi trapné situaci, musela si na svatbu zajistit rychle jiné šaty.
Vzhledem ke skutečnosti, že ve smlouvě byla ujednána přesná doba plnění a ze smlouvy i povahy závazku vyplývalo, že nevěsta nemůže mít zájem na opožděném plnění, zanikl závazek spolu s počátkem prodlení a nastaly tytéž účinky, jako by nevěsta od smlouvy odstoupila.
Pokud by však nevěsta bez zbytečného odkladu oznámila švadleně, že na splnění smlouvy trvá, např. proto, že by se rozhodla šaty následně používat při jiných společenských událostech, závazek by nezanikl.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zná tyto ukazatele řádného a včasného splnění dluhu:
Dlužník je v prodlení, pokud řádně a včas nesplní svůj dluh vůči věřiteli.
Věřitel je v prodlení, pokud nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu.
Je-li dlužník v prodlení, může věřitel:
Je-li dlužník v prodlení, může věřitel také:
Pokud prodlení některé smluvní strany znamená podstatné porušení smlouvy, může druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit, oznámí-li to prodlévající smluvní straně bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.
Pokud prodlení některé smluvní strany znamená nepodstatné porušení smlouvy, může druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit poté, co poskytne prodlévající smluvní straně (výslovně nebo mlčky) dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění a prodlévající smluvní strana ani tehdy svůj dluh nesplní.
Dlužník není odpovědný za prodlení, nemůže-li plnit dluh v důsledku prodlení věřitele.
Smluvní strany nejsou odpovědny za prodlení, pokud vyšší moc způsobí objektivní nemožnost plnění.
Podle občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, automaticky přímo ze zákona zaplacení úroku z prodlení. Úrok z prodlení se platí vždy v penězích.
Úrok z prodlení je tzv. zákonným právním nástrojem, jeho výše se stanovuje vládním nařízením, věřitel s dlužníkem se však mohou též dohodnout na jiné výši úroku z prodlení.
Úrok z prodlení je považován za příslušenství pohledávky, v důsledku čehož promlčecí lhůta na zaplacení úroku z prodlení běží jednotně od počátku s pohledávkou (jistinou).
Vznikne-li v důsledku prodlení dlužníka věřiteli škoda, kryje se vzniklá škoda přednostně úroky z prodlení a poté má věřitel také nárok na náhradu škody ve výši tyto úroky z prodlení přesahující. Tak hovoří zákon, ale smluvní strany se mohou ve smlouvě dohodnout i na oprávnění uplatnit nároky na náhradu škody a úroky z prodlení kumulativně.
V rámci jedné smlouvy není vyloučeno kumulativní ujednání nároku na úrok z prodlení a smluvní pokutu.
Pokud si smluvní strany ve smlouvě ujednaly pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu, může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta se může vázat k dluhu peněžitému i nepeněžitému a může mít rovněž formu peněžitou i nepeněžitou.
Smluvní pokuta je tzv. smluvním právním nástrojem. Výše smluvní pokuty závisí na ujednání smluvních stran, nesmí však být nepřiměřeně vysoká.
Smluvní pokuta je samostatnou pohledávkou, pro niž promlčecí lhůta běží zcela samostatně a nezávisle na pohledávce ze smlouvy (jistině).
Vznikne-li v důsledku prodlení dlužníka věřiteli škoda, kryje se vzniklá škoda výlučně ze smluvní pokuty. Tak hovoří zákon, ale smluvní strany se mohou ve smlouvě dohodnout i na oprávnění uplatnit nárok na smluvní pokutu a náhradu škody kumulativně nebo kooperačně (v takovém případě by dlužník byl povinen zaplatit kromě smluvní pokuty i náhradu škody ve výši přesahující zaplacenou smluvní pokutu).
telefon: 00420 608 748 978
e-mail: dana@lasakova.cz
adresa: Vejrostova 953/6, 635 00 Brno
©2016 - 2018, Pavel Lasák