Jste zde: Zajímavosti - Promlčení
Promlčecí lhůta je právní lhůta (více viz. právní lhůty), v níž má dojít k vykonání práva. Není-li právo v promlčecí lhůtě vykonáno, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Platí však také, že plní-li dlužník po uplynutí promlčecí lhůty dobrovolně, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
Uplatní-li věřitel právo u soudu po uplynutí promlčecí lhůty, soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo již promlčeno, tj. vznese-li dlužník námitku promlčení.
I po uplynutí promlčecí lhůty se věřitel může dovolat svého práva při započtení, mohlo-li být k započtení přistoupeno již před uplynutím promlčecí lhůty; nebo při obraně proti právu uplatněnému dlužníkem, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě.
Osoba A je vlastníkem pozemku, na kterém pěstovala česnek. Když dne 01. 07. 2016 přišla na pozemek, zjistila, že je všechen česnek vytrhán a odvezen. Osobě A v tento den vznikla škoda, proto tento den také počala běžet objektivní promlčecí lhůta (10 příp. 15 let).
Dne 01. 07. 2016 měla osoba A povědomost o tom, že jí vznikla škoda, nevěděla však, kdo byl pachatelem, pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty (3 roky) a také samozřejmě pro uplatnění nároku u soudu je však vědomost o osobě pachatele nezbytností.
Možnost (a úspěch) uplatnění nároku na náhradu škody bude tedy závislá na tom, zda a kdy osoba A zjistí, kdo byl pachatel - za měsíc, rok, čtyři roky, deset let nebo dokonce dvacet let? A pak také - jaká byla motivace pachatele? Co když to byl soused, který si spletl pole a vytrhal cizí česnek omylem? Nebo co když to byl bývalý zaměstnanec, který se chtěl pomstít za výpověď, a jednal zcela úmyslně?
Reálně se v současnosti lze setkat s těmito 3 typy promlčecích lhůt:
Ohledně běhu promlčecích lhůt platí např. tato pravidla:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 01. 01. 2014 stanovuje délku promlčecích lhůt např. takto:
Promlčení se řídí promlčecími lhůtami stanovenými zákonem, není-li mezi smluvními stranami dohodou sjednána promlčecí doba kratší nebo delší (nejméně však 1 rok a nejvíce 15 let).
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 stanovoval délku promlčecích lhůt např. takto:
Promlčení se řídilo promlčecími lhůtami stanovenými zákonem.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do 31. 12. 2013 stanovoval délku promlčecích lhůt např. takto:
Promlčení se řídilo promlčecími lhůtami stanovenými zákonem; avšak straně, vůči níž se právo promlčovalo, bylo uděleno oprávnění prodlužovat promlčecí lhůtu, a to i opakovaně, celková promlčecí lhůta však nesměla být delší než 10 let ode doby, kdy začala běžet poprvé.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 01. 01. 2014, zakotvuje tato pravidla pro určení, zda se právo promlčuje nebo nepromlčuje:
Mnoho klientů v souvislosti se změnou právních předpisů s účinností od 01. 01. 2014 váhá, podle jaké právní úpravy se řídí promlčení jejich pohledávek a/nebo dluhů.
Potřebujete-li se dozvědět, jaké promlčecí lhůty se vztahují na uplatnění Vašich konkrétních práv, kontaktujte mě.
telefon: 00420 608 748 978
e-mail: dana@lasakova.cz
adresa: Vejrostova 953/6, 635 00 Brno
©2016 - 2018, Pavel Lasák