Mgr. Dana Lasáková

advokátní kancelář, Brno

Jste zde: Zajímavosti - Smlouvy

SMLOUVY

Smlouvy jsou právními jednáními (více viz. právní jednání)

Základním principem tvorby a uzavírání smluv je tzv. smluvní volnost, což znamená, že smluvní strany mají svobodnou možnost určení obsahu a formy smlouvy, není-li zákonem výslovně pro konkrétní situaci předepsáno něco jiného; smluvní stran mají také na výběr v tom, zda smlouvu uzavřít či nikoli.

Smlouvy se považují za uzavřené okamžikem, jakmile si smluvní strany ujednají jejich obsah (vzájemná práva a povinnosti).

Smlouvy se používají zejména v:

  • právu občanském (např. kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva o poskytnutí služeb, smlouva o spolupráci, rámcová smlouva o dodávkách zboží, nájemní smlouva, pachtovní smlouva, smlouva o úvěru atd.)
  • právu obchodním (např. společenská smlouva, smlouva o převodu podílu, smlouva o výkonu funkce jednatele, smlouva o vyplňovacím právu směnečném atd.)
  • právu pracovním (např. pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o zvyšování kvalifikace, smlouva o rozvázání pracovního poměru, kolektivní smlouva, dohoda o mzdě atd.)
  • právu finančním (např. smlouva o vedení účetnictví, smlouva o vedení daňové evidence, smlouva o poskytování daňového poradenství, smlouva o provedení auditu, smlouva o zastoupení před správcem daně atd.)
  • právu stavebním (např. smlouva o dílo, smlouva o výstavbě, smlouva o zhotovení projektové dokumentace, smlouva o výkonu funkce stavebního dozoru, smlouva o zastoupení před stavebním úřadem atd.)

Smlouvy musí být z logiky věci uzavřeny minimálně mezi 2 osobami. Podle počtu smluvních stran potom smlouvy dělíme na:

  • smlouvy dvoustranné (smlouvy bilaterální)
  • smlouvy vícestranné (smlouvy multilaterální)

Podle toho, zda jsou pro danou smlouvu zakotvena nějaká konkrétní pravidla (ustanovení) v zákoně, smlouvy dělíme na:

  • smlouvy typové (typy smluv, jež jsou v zákoně výslovně pojmenovány a upraveny)
  • smlouvy inominátní (smlouvy nepojmenované tzn. nevymezené zákonem jako samostatný smluvní typ)

Z hlediska proporcionality smlouvy dělíme na:

  • smlouvy úplatné (např. kupní smlouva, nájemní smlouva, pracovní smlouva atd.)
  • smlouvy bezúplatné (např. darovací smlouva, smlouva o bezúročné půjčce, smlouva o bezplatném užívání věci atd.)

Smlouvy mohou být uzavřeny v jakékoli formě, nepředepisuje-li zákon pro určité typy smluv nějakou formu výslovně (více viz. forma právních jednání). Z hlediska formy smlouvy dělíme na:

  • smlouvy písemné
  • smlouvy ve formě notářského zápisu
  • smlouvy ústní
  • smlouvy konkludentní (smlouvy uzavřené chováním beze slov)

BYLO NEBYLO…

Logo sova Dana Lasaková - advokátní kancelář

Smlouvy po změně okolností

Zásadně platí, že i když se po uzavření smlouvy změní okolnosti tak, že se pro zavázanou stranu stane splnění jejích povinností podle smlouvy obtížnější, nic to nemění na povinnosti zavázané smluvní strany splnit svůj dluh řádně a včas podle uzavřené smlouvy, a to navzdory tomu, že změnu okolností nemohla strana předpokládat ani ovlivnit.

Výjimky z této zásady jsou zakotveny v ustanovení § 1765 a 1766 občanského zákoníku. Zákon umožňuje v případě, kdy změna okolností způsobí v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, nebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, aby se postižená smluvní strana na druhé smluvní straně domáhala obnovení jednání o smlouvě, případně, když se smluvní strany nedohodnou, rozhodne na návrh některé ze smluvních stran soud (soud může závazek změnit nebo i zrušit, přičemž není ve svém rozhodnutí vázán návrhem stran).

Dovolávat se změny okolností vyvolaných prostým vývojem ekonomiky nebo trhu, což je považováno za běžné podnikatelské riziko, není možné (leda by takové bylo ve smlouvě zakotveno). K postupu podle ustanovení § 1765 a 1766 občanského zákoníku je třeba působení náhodného vlivu z vnějšku (například nikoli výlučně pod vlivem vyšší moci).

Uzavření smlouvy

Smlouva je uzavřena okamžikem nabytí účinnosti přijetí nabídky.

Podněty k uzavření smlouvy mohou být tyto:

  • soukromý návrh na uzavření smlouvy (nabídka), a to za situace, kdy se jedna osoba obrací na jinou konkrétní osobu s návrh na uzavření určité smlouvy
  • veřejný návrh na uzavření smlouvy (veřejná nabídka), a to za situace, kdy se jedna osoba obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření určité smlouvy
  • vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku (veřejná soutěž o nabídku), a to za situace, kdy jedna osoba obrací na neurčité osoby s výzvou k podávání nabídek – návrhů na uzavření smlouvy

Za nabídku je považováno takové právní jednání, které obsahuje podstatné náležitosti smlouvy, aby okamžikem akceptace nabídky bez dalšího mohlo dojít k uzavření smlouvy.

Nabídka je zásadně odvolatelná. Aby byla nabídka neodvolatelná, musela by v ní být neodvolatelnost výslovně zakotvena. I v případě neodvolatelné nabídky však platí, že ji lze zrušit, pokud je zrušení nabídky doručeno adresátovi nejpozději současně s nabídkou. Platí také, že odvolatelnou nabídku nelze odvolat ve lhůtě určené pro její přijetí, ledy by si to navrhovatel v nabídce výslovně vyhradil.

Je-li nabídka odmítnuta, zaniká nabytím účinnosti odmítnutí.

K přijetí nabídky je třeba vyjádření souhlasu adresáta Mlčení nebo nečinnost samy o sobě se za přijetí nabídky nepovažují.

Za novou nabídku (protinabídku) je považován projev vůle vyjadřující souhlas s nabídkou a současně obsahující změny, které podstatně mění podmínky nabídky (dodatky, omezení, výhrady, podmínky).

Nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, leda by z jejího obsahu vyplývalo něco jiného. Nabídka učiněná písemně musí být přijata ve lhůtě v nabídce uvedené, a není-li tato lhůta uvedena, pak v době přeměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti komunikačního prostředku použitého předkladatelem nabídky.

Obsah smlouvy

Prioritním principem tvorby a uzavírání smluv je smluvní volnost, strany si tedy mohou svobodně (v mezích zákona) sjednat svá vzájemná práva a povinnosti (obsah smluv).

Obsah smlouvy resp. část obsahu smlouvy může být určen těmito způsob nebo kombinací těchto způsobů:

  • výslovným podrobným ujednáním vzájemných práv a povinností smluvních stran
  • zákonnými ustanoveními obsahujícími práva a povinnosti smluvních stran
  • odkazem na obchodní podmínky některé ze smluvních stran obsahující práva a povinnosti smluvních stran
  • odkazem na přílohy obsahující práva a povinnosti smluvních stran, které budou v souladu s dohodou smluvních stran tvořit nedílnou součást smlouvy

Pro pojmenované smlouvy (typové smlouvy) platí: Na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti specifikované zákonem v základních ustanoveních konkrétních zákonem pojmenovaných smluvních typů (např. kupní smlouva, smlouva o dílo, nájemní smlouva atd.) bude použito litery zákony a obsah těchto smluv se bude řídit zákonnými ustanoveními, nebudou-li ve smlouvách práva a povinnosti smluvních stran sjednány odlišně.

Pro nepojmenované smlouvy (inominátní smlouvy) platí: V ustanovení § 1746 odst. 2. občanského zákoníku, je výslovně zakotveno právo smluvních stran uzavírat mezi sebou i takové smlouvy, které nejsou zákonem upraveny jako výslovně pojmenované smluvní typy (např. smlouva o poskytnutí služeb, smlouva o spolupráci atd.).

Smlouvy se vždy posuzují podle jejich obsahu, nikoli podle názvu, který smlouva nese.

Hledáte odpověď na otázku, zda Vám dokážu pomoci?

zavolejte mi / napište mi



KDO JSEM

pár slov o tom, kdo jsem a jak pracuji

LinkedIn Dana Lasáková | FB Dana Lasáková

KONTAKT

telefon: 00420 608 748 978

e-mail: dana@lasakova.cz

adresa: Vejrostova 953/6, 635 00 Brno

©2016 - 2018, Pavel Lasák